Vláda schválila změny v oblasti exekuce a způsobu, jakým bude docházet ke srážkám ze mzdy pro dlužníky. Ti jsou tak nepřímo tlačeni do insolvence. Dojde k úpravě nezabavitelných částek, které určují, kolik peněz musí zůstat dlužníkovi poté, co dojde k exekučním srážkám ze mzdy.
Jaký dopad budou mít změny na dlužníky v exekuci?
Úpravy ve stanovování nezabavitelné částky schválené vládou, povedou k tomu, že dlužníkům v exekuci zůstane méně finančních prostředků než doposud. V současnosti se jedná o částku 3 176 Kč na jednotlivce. Dlužníkovi se, podle nového postupu, bude srážet o 1 059 Kč více, a v případě oddlužení až o 2 116 Kč více. Hrozí tak vážné riziko, že dlužníci nebudou moci uhradit základní poplatky na živobytí.
Vláda si od tohoto kroku však slibuje větší efektivitu v oblasti vymáhání dluhů a rychlejší proces jejich splácení. Může ale dojít ke snížení životní úrovně dlužníků, které se však nemusí týkat pouze jich samotných, ale také jejich rodin, které nebudou schopny hradit základní výdaje za byt, stravu nebo zdravotní péči. To může výrazně prohloubit chudobu a dostat konkrétní osoby do sociálních problémů.
Dluhy, exekuce a následná insolvence?
Odborníci hodnotí zvýšení srážek ze mzdy jako rizikový krok, který by mohl dlužníky donutit uchýlit se k řešením, jako je například vstup do insolvence. Ta sice nabízí jistou ochranu před exekucemi, ale není úplně bez rizik. Její dopady na finanční stabilitu dlužníka a celé rodiny mohou být velmi negativní a dlouhodobé.
Mohlo by také dojít k přetížení insolvenčního systému v důsledku navýšení žádostí, což by mohlo vést k prodloužení řešení jednotlivých procesů a snížení efektivity. V neposlední řadě by mohli přijít zkrátka také věřitelé, kteří ve výsledku mohou obdržet menší část svých pohledávek, než by tomu bylo v rámci exekučního řízení s nezabavitelnými částkami, které byly nastaveny původně.
Změny v nezabavitelných částkách mohou být kontroverzní
Navýšení srážek ze mzdy pro dlužníky, kteří mají exekuce, schválené vládou 18. prosince 2024, může mít silný negativní dopad nejen na samotné dlužníky, ale také věřitele. Záměrem je zvýšení efektivity vymáhání dluhů, které může mít ale negativní sociální dopady na dlužníky a jejich rodiny, které může postihnout prohlubování chudoby i sociální vyloučení.
Nejvhodnější by bylo hledat takové řešení, které by zohledňovalo potřeby všech, tedy dlužníků i věřitelů. Krokem správným směrem by mohlo být posílení finanční gramotnosti obyvatelstva a bezplatné poradenství pro ty, kteří se s dluhy už potýkají. Mohli by se tak naučit lépe spravovat své finance, řešit zadlužení včas nebo mu úplně předejít.
